Nacházíte se zde
Tábor: Obnova rybníka Jordán Ze všedního života 

Tábor: Obnova rybníka Jordán

Stále dokola se na internetu setkávám s diskuzemi na téma Jordán a jeho odbahnění/obnova. Někdy je to úsměvné, jindy naprosto zcestné, ale převážně zaslepené. Proč akce naplánovaná za vedení města v čele s tehdejší starostkou Randovou (ODS) vzbuzuje tolik zášti vůči současnému vedení radnice? To se lze jen domnívat, ale rád bych trochu zavzpomínal na akci, která probíhala v letech 2011 až 2014.

Proč se akce konala?

Omílalo se to stále dokola, ale jeden z hlavních důvodů bylo vybudování spodních výpustí, které jsou nezbytné pro provoz takového vodního díla. Při příležitosti úplného vypuštění bylo nasnadě odstranit bahno, které se zde hromadilo po staletí. Ozývaly se hlasy, že stačí vybudovat pouze výpustě a nánosy se nezabývat. Ale dokážete si představit, co by takové množství sedimentu udělalo v případě, kdyby se spodní výpust otevřela? Ano, správně – podobně jako v případě povodní, kdy povolila dělící hrázka, ale v daleko větším měřítku. A samozřejmě by byl problém ve více než tří metrové vrstvě bahna něco stavět.

Jako doprovodný efekt byla možnost i teoretického snížení tvorby sinic v letních měsících a celkové zvýšení kvality vody. To bylo však velmi nejednoznačné a tak to bylo i prezentováno. Nicméně poslední 2 roky ukazují, že to tento efekt skutečně mělo. V diskuzích na sociálních sítích se můžeme dočíst, že Jordán kvete, je v něm bahno atd.

Ano, je pravda, že koncem tohoto léta se něco podobného objevilo v příbřežních oblastech v okolí trav, ale co konkrétně to je, by ukázal jen rozbor. Vzpomeňte si však, jak vypadal Jordán v letech před akcí – kalná a zelená voda v celé ploše i sloupci. Bohužel někteří mají velmi krátkou paměť…

Bahno? No, nějaké zbytky by se asi našly, ale zásadní problém bych viděl spíš v tom, že zde nastává problém v pochopení laického pojmu bahno vs. bláto. Ano, bláta (mokré hlíny) je tam spousta, ale snad nikdo nemohl předpokládat, že se Jordán vytěží až na skalnaté podloží.

Šlo to bez problémů?

Nebudeme si nic nalhávat, problémů se objevilo několik – protržení dělící hrázky, stabilita hlavní hráze apod. Opět se objevovaly nenávistné názory typu: Kdo za to může a kdo to zaplatí?

Většina výkřiků podle mne pramení z neznalosti legislativy, podmínek dotací a obecně požívaných technických řešení.

Protržení dělící hrázky:

Trocha teorie k dočasným ochranným stavbám: Málo kdo ví, že pro taková opatření platí pravidla o jejich ceně v závislosti na hodnotě ochráněného území. Neznám přesná čísla, ale určitě by se daly dohledat v podmínkách přidělení dotace a obecně platných zvyklostech ve stavebnictví. Laicky řečeno, stavba která chrání území (stroje, objekty atp.) v hodnotě 10mil. Kč nemůže stát 15mil. Kč.

Hodně diskutované téma, které nelze bagatelizovat, protože při druhém protržení mělo devastační účinky na stávající neodlovenou část rybí obsádky a částečné vyplavení sedimentu.

V prvním případě to tak tragické nebylo, protože došlo “jen” k naplnění Jordána. Příčinou bylo obrovské množství přitékající povodňové vody, kterou by hrázka nezadržela, i kdyby nedošlo k jejímu poškození, protože v prvním případě došlo k jejímu přelití. Ve druhém případě voda přes její korunu nešla, protože stíhala odtékat již vybudovanou štolou.

Ale objevovaly se názory, že to “stavaři” museli vědět dopředu, protože hrázka protékala několik týdnu před protržením. Opět se jedná o neznalost – hrázka totiž měla vybudovaný bezpečnostní přeliv, kudy odtékala přebytečná voda ze zahrazeného prostoru. Takovéto přelivy jsou běžnou (a povinnou) součástí podobných staveb. Ukazuje to jen na to, že se k problému snažili “fundovaně” vyjadřovat lidé, kteří nevědí, co to bezpečnostní přeliv je (ověřeno osobním rozhovorem s jedním z nich) a co podobná stavba obnáší.

Stabilita hráze:

Díky vypuštění a opětovnému naplnění se začaly projevovat vlastnosti konstrukce hráze. Jak ukázal archeologický průzkum a vrtané sondy, hráz nebyla zbudovaná do současné podoby najednou, ale v několika etapách se zvyšovala až na současnou kótu. To s sebou nese i různorodost použitých materiálů, z nichž některé nejsou příliš stabilní, a navíc samotná hráz je natolik subtilní, že by se do takové konstrukce dnes asi ani nikdo nepustil. Díky tomu se přistoupilo k jejímu posílení z návodního líce. Osobně to vnímám jako pozitivní krok (i za cenu vynaložení dalších finančních prostředků), protože to vedlo k zabezpečení stability, která je ohrožována mimo jiné i sílící dopravou na její koruně.

Řekněme si upřímně, kdyby se celá akce neprováděla, za jak dlouho by se přistoupilo k podobnému opatření? Při dalších velkých povodních, když by začala voda výrazněji prosakovat? Nebo nedej bože při jejím porušení?

Současný stav

Já ho hodnotím ve skrze pozitivně, na pohled je čistota vody i na konci srpna velmi dobrá. Viditelnost je minimálně 1-1,5m, což nikdy předtím nepamatuji (snad s výjimkou některých zimních měsíců). Nejsem odborník přes sinice, ale výsledky rozborů, které se ke mně velkou oklikou dostaly také ukazují zlepšení.

V nadpisech novinových článků se dočítáme, že je Jordán nestabilní, ale v samotném článku zase pravý opak, tak jak to tedy je? Nejde spíš o snahu v okurkové sezóně napsat “investigativní” článek a přitom nelhat?

Dokonce jsem četl, že někoho po koupání v Jordáně postihlo zvracení. Ale až o několik komentářů níže jsem se dočetl, že šlo o 4-leté dítě, které vodu pravděpodobně pilo. No, co na to říct? Nejsem rodič, ale kdyby ano, asi bych své dítě nenechal vodu nejen z Jordánu pít, ale ani z Lužnice, Vltavy, Orlíka, Lipna… Vlastně bych ji nepil ani sám. Dost úsměvné mi přijde vyjádření, že to nejde uhlídat… osobně zastávám názor, že když něco nezvládám, tak to nedělám… Ale to je samozřejmě každého rozhodnutí.

Doporučuji přestat diskutovat o nesmyslech a místo sezení u počítače se jít k vodě povídat. Protože kolik negativistů vidělo Jordán blíž než jen z okna projíždějícího auta?

Podobné příspěvky

Zanechte komentář

Please type the characters of this captcha image in the input box

Zadejte, prosím, znaky z obrázku do textového pole a pak odešlete komentář.